Duální vysílání České televize

24. října 2013 v 18:40 | Veronika |  Ostatní (nesouvisející s hudbou)
Nedávno jsem na novinky.cz četla článek s titulkem Středočškoláci žádají, aby Česká televize vysílala dvojjazyčně. V diskuzi se několik lidí rozčiluje a ohrazuje se proti tomu. Přečtěte si například příspěvek s nejvíce souhlasnými hlasy:

Milan Vašíček, Šluknov, Pátek, 18. října 2013, 11:13:49
já osobně se chci podívat na film v klidu a nelouskat u toho titulky. Pokud chce někdo sledovat v originále není problém naladit si dnes cizí stanice

Pan Vašíček asi nepochopil pojem "duální vysílání". Nebo jsem ho nepochopila já. Podle mě je to možnost přepnout z dabinku do originálního znění, a možnost přeci není povinost. Za druhé se mi úplně nezdá, že není problém naladit si cizí stanice. Já třeba nechytnu ani slovenskou Markízu (online sledování je samozřejmě něco jiného).
Osobně bych nápad s duálním vysíláním uvítala. Vůbec se nedivím, že to žádají středoškoláci, pro řadu z nich totiž není problém sledovat film nebo seriál v původním znění a klidně bez titulků. I mě chvíli trvalo si na to zvyknout, ale pokud se na film a na dialogy soustředím, je to podle mého názoru lepší. Dabing u některých filmů dost ubere na kvalitě, ať se dabéři snaží sebevíc.
Duální vysílání nám tak dá možnost zlepšit se v cizím jazyce a lépe ocenit výkony herců. Sama bych tedy tuto možnost uvítala, stahování filmů za účelem shlédnutí v původním znění mě totiž už nebaví...
 

Volební průzkumy

15. října 2013 v 13:34 | Veronika |  Ostatní (nesouvisející s hudbou)
Tak se nám to blíží. Předčasné volby do rozpuštěné sněmovny. Valí se to na nás ze všech stran, ostatně jako při každých volbách. Z televize i rádia se na nás lepí předsedové kandidujících stran a slibují a slibují. Jejich tupá hesla vídáme na billboardech a městských vývěskách. Jistě, bez kampaně to nejde. Nebudu tu psát o tom, co ty kampaně stojí a jak je absurdní, když strana hlásí jak chce snížit státní dluh a přitom takhle rozhazuje penězi. Mě spíš rozčilují neustále volební průzkumy.

Pastafarián z Brna

9. srpna 2013 v 10:16 | Veronika |  Ostatní (nesouvisející s hudbou)
Několik týdnů se dočítáme na všech známých i neznámých internetových stránkách o muži z Brna, který se nechal vyfotit na občanku s cedníkem na hlavě a odůvodnil to svou vírou - pastafariánstvím. Ten článek na mě vyskakuje všude, na hlavní stránce seznamu, na facebooku, v televizi... Divím se že mi to ještě nepřišlo do mailu. Celou tu dobu si ale říkám - je na tom něco divnýho, jako bych to už někdy četla, téměř deja vu. Navíc - co je to sakra za typ OP? Zjistila jsem že je to jeden z typů vydávaných mezi rokem 1993 a 1996 nebo dočasný typ OP vydávaný např. při ztrátě. Pořád mi na tom ale něco nesedí, přísahala bych že už jsem něco velmi podobného viděla několik let zpátky. Ať ale hledám jak chci, nenašla jsem nic než tento článek z roku 2011. Proč to vůbec řeším? Nevím, jsem prostě taková :D Když někdo dělá senzaci z něčeho, co už senzací jednou bylo nebo nikdy nebylo, dohání mě to k šílenství.

Jsme jediná, kdo má pocit že něco podobného už někdy četl? Pokud ne, pomocte mi dopátrat se pravdy! :D
 


Moje "poprvé"

7. srpna 2013 v 10:09 | Veronika
Při přečtení nadpisu tohoto článku si asi řeknete - bože, proč má potřebu to někomu sdělovat? Tím spíš se zděsíte pokud jste se sem dostali z mého facebooku a známe se. Já si ale myslím že na sdílení tohoto zážitku není nic špatného. Jak se to tedy stalo...

Moje srdce je továrna na sny

19. června 2013 v 13:42 | Veronika |  Ostatní
Mám za sebou již třetí ročník festivalu Votvírák a musím říct, že je to každým rokem lepší a to hned v několika ohledech. Hlavní věcí je samozřejmě program. Jsou věci, které mě na letošním programu mrzeli, hlavně je to nepřítomnost skupin Mandrage a Chinaski. Chinaski pro mě byli po oba ročníky absolutní špičkou, letos bohužel nepřijeli. Potom jsou ale také věci, které mě těší, tady je to hlavně skupina Katapult, dále Ivan Mládek a Jaroslav Uhlíř na hlavní stage. Vrátím se ke Katapultu. Pokud můj blog čtete delší dobu, asi jste si všimli, že uznávám legendy a osobnosti, které předevšim v hudbě něco dokázali. Jednou z takových osobností z České republiky je právě Olda Říha. Před rockovou stage bylo během jejich vystoupení narváno, lidi křičeli, zpívali známé písničky (Až, Blues opuštěný postele, Já nesnídám sám, Lesní manekýn, Půlnoční závodní dráha a další) a na Oldovi bylo vidět dojetí z toho, že na koncert Katapultu přišlo takové množství lidí. I já jsem byla dojatá, při vzpomínce na Dědka... Další věc která se mi na celém jejich vystoupení líbilo je to, jak bylo odlišné. Mikrofony Oldy i Andyho byli v zadní části pódia, kousek před bubeníkem. Při každé vyhrávce nebo sólu oba vyběhli na střed pódia a předváděli co umí. Tady se hodí pochválit Andyho Budku (basskytara), který do skupiny zřejmě přináší stále novou energii - to jaké xichty během vystoupení předvádí je skvělé :D. Katapult byl podle mě špička celého festivalu a v druhé řadě jsem si ho užila maximálně.
Další interpret, který mě v programu zaujal byl Tomáš Klus a jeho Cílová skupina. Tohle má budoucnost. Na začátku vystoupení skupinu moderátor uvedl s tím, že na prvním ročníku festivalu Tomáš Klus hrál a poslouchalo ho pár lidí, produkce si ale říkala, že by z něj mohlo něco být. A hele - dnes koncertuje na centrální stage. Mohla bych ho vychvalovat jako v článku zde, ale dnes se o něm zmiňuji z trošku jiného důvodu. Miluju jeho improvizace. Na Votvíráku si nejednu střihnul a mě z ní nejvíce zaujala jedna fráze, kteoru jsem zvolila i jako název tohoto článku - Moje srdce je továrna na sny. Jedna z věcí, kterou na něm miluji je to, jaký je optimista a jak se neustále snaží nenásilnou formou změnit svět, nebo alespoň naší republiku. Všem jeho příznivcům doporučuji tento odkaz, kde je záznam z jeho vystoupení. Zmíněná improvizace je v čase 16:27. Jen je škoda že nikdo nezaznamenal zvukouvou zkoušku, protože během té Tomáš házel jeden vtip za druhým :)
K další věci, která se na Votvíráku rok od roku lepší jsme my :D. Zní to divně a narcistně, ale hned to vysvětlím. První rok jsme si koupili klasické lístky, stanovali jsme v přecpaném stanovém městečku, na trochu vody jsme čekali fronty stejně jako na toi toiky, které byli neustále plné a domů jsme jeli vlakem. Nevěděli jsme co nás čeká a tak jsme si s sebou vzali trochu jídla a alkohol. Vzít s sebou nealko nás ani nenapadlo. To byla chyba. I přesto jsme si to užili. Druhý rok už jsme měli VIP lístky, naše stanové městečko bylo hned vedle areálu, čili blízko, měli jsme oddělené toi toi na které se fronty nečekali a taky byly pravidelně vyvážené, vody byl dostatek ale podcenili jsme jinou věc - slunce. Nevzali jsme si opalovací krém a tak jsme trpěli ještě minimálně týden po Votvíráku. Tam i zpátky jsme jeli autem. A letos máme za sebou třetí ročník a musíme se pochválit. Opět jsme si koupili VIP lístky, jeli jsme tam i zpět autem, vzali jsme si opalovací krém, dostatek jídla a karton vody na osobu. Oproti tomu jsem já nechala doma alkohol, zjistila jsem totiž že mi je druhý den akorát špatně a navíc bych si koncerty tolik neužila. Takže jsem si dala pár grepových Staropramenů na osvěžení. A výsledek - žaludek je v pohodě, záda ani ramena nejsou ani trochu spálená, neměla jsem pocit dehydratace. Sečteno, podtrženo - každým rokem lepší.
Příští rok jedeme opět na VIP a už teď se nemůžeme dočkat :)

Takže teď jsem dospělá?

4. června 2013 v 17:34 | Veronika |  Něco o mně...
Je to oficiálně potvrzené. Mám za sebou maturitu, a světe div se - prospěla s vyznamenáním! Máme za sebou slavnostní vyřazení, na kterém nám bylo předáno maturitní vysvědčení a spousta dalších potvrzení a osvědčení. V posledních měsících jsme několikrát slyšeli termín "Zkouška dospělosti". Zní to hezky, ale opravdu dokáže soubor několika zkoušek radikálně změnit člověka?

Průběžně o maturitě: náročnost didaktického testu z ČJ

7. května 2013 v 11:43 | Veronika |  Něco o mně...
Mám za sebou všechny maturitní písemky, a jsem akorát tak pěkně naštvaná. Ze všech stran slyším, jak byl didaktický test z ČJ těžký. Ok, to bych ještě brala, někomu se to prostě mohlo zdát těžší, i když podle mě byla tak polovina otázek celkem primitivní. Svoji roli mohla hrát nervozita. Ok. Ale pokud slyším/čtu od několika lidí že to byla samá historie, chce se mi brečet.

Dvojkytara - Dueling Banjos

21. března 2013 v 20:48 | Veronika
Před rokem a půl (to to letí...) jste si na tomhle blogu mohli přečíst článek Four hand guitar - technika, co hýbe světem, ve kterém jste viděli, jak hrát ve dvojici na jednu kytaru. Teď jsem ale narazila na něco opačného - jeden člověk hrající na oba krky dvojkytary naráz. Každý alespoň průměrně dobrý kytarista chápe, že na kytaru lze hrát jednou rukou, ovšem realizovat to, co uvidíte, to opravdu není sranda.


Dueling Banjos - Mark Kroos

Tomio Okamura - pro a proti

17. prosince 2012 v 19:59 | Veronika
Napůl Japonec, napůl Čech, v současnosti senátor bez stranické příslušnosti. Přečetla jsem dvě z jeho třech knih - Umení vládnout a Český sen. Ty knihy se mi moc líbily, Okamuru jsem si během zhruba jednoho roku hodně oblíbila. Sledovala jsem jeho blog, vyhledávala televizní diskuze. Co se mi na něm tak líbilo?

Přímá volba prezidenta - dobře nebo špatně?

13. prosince 2012 v 20:12 | Veronika |  Ostatní (nesouvisející s hudbou)
Tak nějak přemýšlím, jestli je přímá volba prezidenta pro republiku plus nebo mínus.

Další články


Kam dál